asie

Objevte rozmanitost nejlidnatějšího kontinentu. Vychutnejte si dovolenou na nezapomenutelných plážích nebo se vydejte prozkoumat nespočet historických i přírodních krás. To vše pro Vás zajistíme na míru.

nabídka destinací

indonesie

Místo, odkud se nebudete chtít vracet! Jedna z nejrozmanitějších zmení světa tvořená několika tisíci ostrovy a ostrůvky. Bělostné pláže, deštné pralesy i četné památky lákají cestovatele z celého světa. Přidejte se k nim i vy!

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

V Indonésii se střídají dvě období - sucha a dešťů. Období dešťů připadá na říjen až duben, období sucha, které je také nejvhodnější dobou k návštěvě země, trvá od května do září. Na Kalimantanu je rozdíl mezi oběma obdobími menší, na Nusa Tenggaře větší. Nejdeštivějšími měsíci, kdy v průtržích může pršet i několik dnů, jsou leden a únor, na Molukách nejvíce srážek spadne od května do července. Vlhkost vzduchu může dosahovat až 85 % a průměrné teploty se pohybují mezi 28°C až 33°C

GASTRONOMIE

Indonéská kuchyně je, ostatně jako většina orientálních kuchyní, velmi pestrá, obecně se ale dá rozdělit na dvě základní oblasti - javanskou kuchyni, která je charakteristická spíše jemně pikantními a nasládlými pokrmy, západosumatránská kuchyně je pak typická velmi pálivými pokrmy. Mezi charakteristické indonéské pokrmy patří různé druhy kuřecích bujónů, rybích saté, ale také zeleninové polévky a rozmanité dušené pikantní zeleninové směsi. Mezi nejčastěji používané druhy koření pak kurkuma, chilli, makadamské ořechy, sladké sójové omáčky a tzv. sambal (velmi ostrá směs sekaných rajčat a pasty z malých mletých chilli papriček). Chilli papričky se ostatně servírují téměř ke každému jídlu a pro Evropana možná může být ostrost některých jídel Indonésie někdy až příliš ostrá zkušenost. Přesto je kulinářský zážitek z indonéských specialit neoddiskutovatelný. Mezi nejznámější indonéské recepty patří zcela jistě nasi goreng (rýže smažená s kousky různých druhů mas a zeleniny) a mie goreng (rýže je v podstatě nahrazena smaženými nudlemi) či smažená ryba ikan goreng, které vzhledem k různým kombinacím koření a ingrediencí chutnají pokaždé jinak.

maledivy

Na tisíce ostrovů o ostrůvků s bílými plážemi, tropická vegetace se všudypřítomným ptačím zpěvem. Maledivy jsou zejména rájem pro vyznavače potápění. Barevné korály může pozorovat přímo u pobřeží každý návštěvník tohoto nádherného a civilizací málo dotčeného místa.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Na Maledivách je téměř celý rok poměrně vysoká vzdušná vlhkost, nejsušším obdobím je leden a únor. Panuje tu slunečné tropické podnebí. Během roku se tu projevují hned dva monzuny - severozápadní od května do října, a jihovýchodní od listopadu do dubna. Srážky obvykle přicházejí v červnu a červenci a představují příjemný večerní déšť. Vzhledem k těmto skutečnostem je ideální dobou pro návštěvu období od listopadu do jara. Turistická sezóna tu však probíhá prakticky celých dvanáct měsíců.

Atol Ari

Druhý největší atol Malediv zahrnuje sto ostrůvků, formálně rozlišovaných na severní a jižní. Je ideální lokalitou pro šnorchlování a potápění: kromě množství ryb lze zahlédnout i lodní vraky.

Atol Lhaviyani

Díky tyrkysové laguně s průzračnou vodou a bohatou mořskou faunou a flórou je vyhledáván především potápěči. Jeho tříkilometrová pláž s bělostným pískem je ideální pro relaxaci.

Atol North Male

Severní Atol Male leží 0 minut plavby lodí od mezinárodního letiště Male, nabízí množství sportovních aktivit včetně vodního lyžování a windsurfingu. Je zde výborné potápěčské centrum.

Atol South Male

Jižní atol Male je tvořený překrásnými ostrovy, se nachází 12 km od mezinárodního letiště Male. Od Severního Atolu Male je oddělen čtyři kilometry širokým kanálem. Je ideální pro plavby na katamaránu a kurzy windsurfingu a potápění.

GASTRONOMIE

Přestože na Maledivách rostou jen kokosové palmy, banánovníky, ananas a mango, díky importu nabízejí hotelové resorty jídla mezinárodní, středomořské, italské, francouzské, čínské i arabské kuchyně. Potraviny se dovážejí zejména z Indie a Srí Lanky. Také proto jsou místní jídla blízká indické kuchyni, většinou ostrá a hodně kořeněná kari (riha) a chilli, často dochucená kokosovým mlékem. Přílohou bývá rýže nebo chlebové placky (roshi) z nekynutého těsta. Zeleniny je málo, ale hojně se používá cibule a česnek, dalšími běžnými součástmi jídla jsou chilli papriky, kokos, citrónová šťáva a rýže. V nabídce pro turisty je maso i kuřata, na jídelníčku místních obyvatel převažuji ryby (mas), většinou smažené na oleji, zejména barakuda a tuňák (kandu mas), a mořské plody (sépie, chobotnice, krevety, langusty, mušle). Vzhledem k omezenému množství zdrojů je místní kuchyně vynalézavá, ale tradičním jídlem je rybí polévka a rýže s chilli a cibulí. Formálně se jídla rozlišují na „velká“, zahrnující ryby, brambory, rýži a chléb (roshi), a přesnídávky (hedhikaa), většinou nekonečný počet variací na téma smažených ryb a rybiček, nebo sladkosti nabízené v čajovnách (kokosové mléko s pudinkem, sladký vaječný krém). Po jídle domorodci žvýkají betelové listy s arekovými ořechy. Z ovoce jsou v nabídce kokos, ananas, mango, banány a exotický chlebovník.
Nezávazná poptávka
Skrýt detaily

SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY

Exotika, která čeká doslova za rohem! Federace arabských emirátů fascinuje návštěvníky svojí vyspělostí a doslova futuristickými výstřelky ve všech oblastech. Rozmanitost, přitažlivost i špetka dobrodružství – to je dovolená ve Spojených Arabských Emirátech.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Podnebí je při pobřeží subtropické, na většině území však pouštní, velmi horké. Charakterizují je celoročně velmi nízké srážky a zejména v letních měsících vysoké teploty, které mohou od června do srpna vyšplhat během dne až na 50 °C a v noci neklesají pod 35 °C. V květnu a září bývá ve dne mnohem snesitelnějších 30 – 40 °C a během zimních měsíců od listopadu do února klesnou teploty na 18 – 25 °C, v noci ještě níže. Může být dokonce oblačno, s občasnými prudkými krátkými přeháňkami. Celoročně počítejte v SAE s extrémní vlhkostí vzduchu (při pobřeží Perského zálivu až 100 %) a vysokou intenzitou slunečního záření. Překvapením může být písečná bouře.

Abu Dhabi

Emirát Abu Dhabi je největší, nejbohatší a nejlidnatější. Současně je hlavním městem Spojených arabských emirátů, které je kombinací starobylé pouštní kultury, bílých mešit, bulvárů, parků a luxusních hotelů. Je sídlem prezidenta SAE a federální vlády. Celkový pohled na metropoli, která připomíná spíš americké velkoměsto, nabízejí terasy četných mrakodrapů, kdy za nejhezčí se považuje vyhlídka ze střechy hotelu Hilton na osmikilometrovém bulváru Corniche, s množstvím zeleně i vody. Z ptačí perspektivy vyniknou čtyři stovky mešit a úspěšné snahy o rozšíření města na úkor moře: tudy je vedena i moderní dálnice. Ve Staré pevnosti (palác Qasr Al Hosn, též Bílá pevnost) sídlí historické muzeum, obdoba našeho Památníku písemnictví. Mondénní restaurace a elegantní nákupní centra, například Marina Mall, najdete zejména na poloostrově Breakwater, odkud je nejlepší pohled na nábřeží. V blízkosti města je mezinárodní letiště a závodní okruh Yas Marina Circuit, kde se konají závody formule 1.

Omán

Arabská perla, která stále čeká na své objevení. Udržel si svůj tajemný orientální ráz, který se promítá i do moderní turistické infrastruktury. Země pouští, skal i oceánu jistě okouzlí i vás.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Omán je nejlepší navštívit v období mezi listopadem a únorem – tehdy jsou klimatické podmínky nejpříjemnější. Pokud jde o zbytek roku – období od konce dubna do začátku října – vlhkost v pobřežních oblastech a teploty zde dosahují opravdu vysokých hodnot (více než 40 °C) a nelze proto doporučit v těchto měsících do země cestovat. V období od června do září mluvíme o období monzunů, které je charakterizováno četnými dešti. V souvislosti s tím je v říjnu velmi příjemné navštívit město Salalah a vůbec celou oblast Dhofar, jejímž je centrem, neboť příroda je po deštích svěží a plná zeleně.

GASTRONOMIE

Tradiční ománská strava je velmi jednoduchá a používá hojně různých přísad, jako je koření, marinády, které činí pokrmy chuťově velmi lákavými. Běžně používanými surovinami jsou kuřecí, rybí a skopové maso. Pokud jde o nápoje, velmi oblíbený tzv. laban - slané podmáslí nebo nápoje na bázi jogurtu smíchané s kardamonem a pistáciovými oříšky.

thajsko

Jedinečná kombinace asijské pohostinnosti a přírodních krás. Exotická destinace pyšnící se nejkrásnějšími světovými plážemi, strhujícími národními parky, unikátními památkami i proslulou gastronomií.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Celkově je klima v Thajsku typicky tropické s celoročními průměrnými teplotami 27 – 35 °C, avšak odlišné v jednotlivých oblastech vzhledem k velké rozloze území. Na severu a v centrální části jsou tři roční období: přibližně od března do května panuje vlhké horké léto, teploty až 40 °C, od května do listopadu je období dešťů s denními přeháňkami, jež přináší od Indického oceánu jihozápadní monzum. Pro Evropany nejpříjemnější chladné období nastává od listopadu do března, kdy denní teploty dosahují kolem 30 °C, v noci je asi o deset stupňů méně. Zatímco hornatý sever je chladnější zejména v noci, Malajský poloostrov je celoročně i celodenně horký, s teplotami až 40 °C a vlhkostí vzduchu přes 80 %. Monzunové období dešťů na nejzazším jihu trvá i 10 měsíců, směrem k severu se zkracuje. V praxi monzun znamená, že vydatně prší po několik hodin. Slunce celoročně vychází asi v 6 hodin, zapadá okolo 18 hodin.

Ayutthaya

Bývalé hlavní město říše leží asi 80 km severně od Bangkoku, v místě, kde je založil generál U Thong, na ostrově vzniklém soutokem řek Chao Phraya, Pa Sak a Lopburi, propojených kanálem. Po 417 let, bylo hlavním městem království, jemuž postupně vládlo 33 králů a nádherou ohromovalo i evropské návštěvníky. Protože Barmánci město opakovaně dobyli a nakonec srovnali se zemí, jsou v historickém areálu k vidění pouze impozantní ruiny. V rekonstruovaném Wat Phra Mongkhon Bophit se nachází 15 m vysoká bronzová socha sedícího Buddhy z 15. stol. Další zajímavosti jsou Národní muzeum Chao Sam Phraya, Centrum pro studium dějin a Palác Chandra Kasem. V areálu lze spatřit také slony, kteří po rozpáleném asfaltu pochodují s turisty v červených sedačkách upevněných na hřbetě.

Chiang Mai

Nejvýznamnější město na severu Thajska na řece Ping, asi 700 km od Bangkoku, bylo ve 13. stol. hlavním městem říše Lanna. Jihozápadně od města je nejvyšší hora Thajska, Doi Inthanon. Historické jádro uzavřené vodním příkopem a částečně dochovanými hradbami s pěti branami dodnes zdobí pozoruhodné chrámy ze 13. – 16. století. Ze tří set chrámů ve městě a okolí jsou nejznámější Wat Phra Singh a Wat Phra Viharn Lai Kam se sochou Phra Singh Buddha, s typickou detailní výzdobou sloupů a dveří. Významným poutním místem je Wat Phra That Doi Suthep na hoře Doi Suthep, postavený na místě, které vybral posvátný bílý slon, nesoucí schránku s Buddhovou relikvií.

GASTRONOMIE

Thajská kuchyně je světoznámá, proslulá exotickými kombinacemi, hodně kořeněná a pálivá. Běžné přísady jsou např. několik druhů bazalky (horapa, ga-prow, manglug), cibule (horm-lek), citronová tráva (ta krai), citrusy (som saa, ma-nao a zelený ma-grut), česnek (gra-tiem), feferonky (prik kinu), hřebíček (gaan ploo), kardamon (loog gra-wan), koriandr, máta, mandarinky (som khiew wahn), muškátový oříšek (dorg a loog junn), lístky pandánu (toey), sesam (nga), skořice (ob chuey), zázvor (př. khing, khaa, gra-shai) a žampiony (hed kradum). Pepř a sůl nahrazuje fermentovaná rybí omáčka. Skutečně ostrá jídla bývají v podniku pro turisty označená jako „very hot“. Hlavní jídlo tvoří polévky se zázvorem a kokosovým mlékem, kuřecí či vepřové maso, ryby a mořské plody, převládající přílohu rýže (vařená = khán-pan, smažená = khán-phat, lepkavá = khán-nýu) a rýžové nudle, tapioka, sojové boby (tchuarea), kukuřice (khao) a taro (puak). Ze salátů je oblíbený papájový (som tam), z nezralé papáji, česneku, chilli, rybí omáčky a krevet.

vietnam

Přívítá vás milým úsměvem! Prozatím ještě Popelka mezi asijskými destinacemi pyšnící se strhující minulostí nabízí neuvěřitelnou rozmanitost krajiny, bohatství kulturního odkazu dávných civilizací i pestrost lidových zvyků.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Podnebí se liší podle konkrétní oblasti; sever země leží v subtropech, střed a jih v tropech. Na severu jsou dvě roční období, zima (od listopadu do dubna) a léto (květen až říjen), jih má tři roční doby, chladnější (listopad až leden, 28 °C – 30 °C přes den, 20 °C v noci), horké (únor až květen, často přes 35 °C) a dobu dešťů (červen až říjen). Celodenní deště jsou i v deštivém období výjimkou, ale často se objevují záplavy. Obecně je na většině území Vietnamu celoročně teplo a vlhko (až 80 %), přičemž průměrné roční teploty závisejí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce a teplotní rozdíly mezi létem a zimou se snižují od severu k jihu. Podobně je tomu u srážek (1500 – 2000 mm ročně). Severovýchodní monzun (od října do dubna) přináší na sever ochlazení a déšť, ale na jihu je nadále teplo bez srážek. Severozápadní monzun (od dubna do října) znamená pro většinu země horko a krátké vydatné přeháňky.

Dalat (Da Lat)

Město „Tisíců borovic“ na planině Langbiang, 1500 m n.m., v jižní části Centrální vysočiny, je oblíbenou turistickou destinací a pro geology nalezištěm tektitů. Pro mírné klima s průměrnou roční teplotou 18°C – 25°C se mu přezdívá i „Město věčného jara“; pěstují se tu evropské plodiny (vinná réva, květák, zelí) i květiny, zejména hortenzie, růže a orchideje. Ročně zde spadne 1750 mm srážek, prší především od května do října. Návštěvníci obdivují francouzskou koloniální architekturu města a jeho švýcarský šarm, železniční stanici ve stylu art-deco, vily a bulváry, lázně, parky i golfová hřiště. První hotel byl postaven v roce 1907, následovaly prominentní církevní internátní školy, vietnamská národní vojenská akademie i letecká škola. Během 2. světové války byl Dalat hlavním městem federace Indočína. U města byla postavena přehrada Xuan Huong (5 km2). Zajímavosti jsou bizardní dům Hang Nga (1990; originální architektura vietnamského umělce Dang Viet Nga inspirovaná přírodou a Gaudím), zen-buddhistický klášter Truc Lam (1994; 1300 m n.m., 24 ha; meditační centrum sekty Zen u jezera Tuyen Lam, od něhož k němu vede 222 schodů; k boční bráně pouze 61 schodů; část obývaná mnichy a jeptiškami není přístupná veřejnosti; růžová zahrada; socha Sakyamuni Buddha s lotosem v ruce a zvonice se zvonem vážícím 1 tunu), vodopády Prenn (10 km od města, výška 10 m; restaurace, půjčovna člunů, lanovka, malá ZOO) a Dinh 3, letní palác posledního vietnamského císaře Bao Dai ve stylu art-deco.

GASTRONOMIE

Vietnamská kuchyně vznikla smísením kuchyně čínské, thajské a francouzské. Je překvapivě lehká a zdravá a přitom pestrá, přestože jejím základem je v páře a bez soli vařená dlouhozrnná i kulatozrnná rýže (vietnamsky Com), podávaná v různých úpravách a kombinacích i několikrát za den. Z rýžové mouky se vyrábějí těstoviny (zejména nudle „pho“), rýžový papír (pro přípravu rolek a sushi), rýžové knedlíky a dokonce i moučníky; z rýže se vyrábí také víno, pálenka, škrob, ocet a olej. Rýžové nudle se jedí s jarními závitky, bambusovou polévkou, grilovaným masem a maggi omáčkou; skleněné nudle (vyráběné ze zelených fazolí a mořských řas) se buď přidávají do polévek nebo se jedí smažené. Stejně oblíbené jako rýže jsou těstoviny (zejména husté nudlové polévky), maniok a taro (druh brambor), čerstvá i dušená ochucená zelenina (lufa, lotosový kořen, okurky, čínský hrách, hlávkové zelí, dýně a dýňové listy, baklažány, lilek, pórek), saláty (goi), mořské ryby (tuňák, losos, úhoř, sardinky) a mořské plody (sépie, chobotnice, krabi, šneci, krevety), omáčky a kořeněné maso (drůbeží, rybí, vepřové, telecí, hovězí; ale i želví); maso se vaří, peče nebo smaží. Pochoutkou jsou bataty pečené na žhavém uhlí. V letovisku Nha Trang jsou specialitou vepřové rolky v rýžovém papíru upravené jako barbecue a polévka z vlaštovčích hnízd.